Terry Pratchett - Zimoděj

10-18-534
Originál: Wintersmith
Vydáno: 2007 (2006)
Obsah:
Další kniha z kultovní fantasy série Úžasná Zeměplocha. V devíti Tonička Bolavá porazila krutou Královnu víl. V jedenácti bojovala se starodávným zlem kradoucím těla. Ve třinácti Tonička musí čelit nové výzvě: chlapci. A chlapci mohou být trochu problém, když je vám třináct... Ale Zimoděj není doopravdy chlapec. Je to samotná zima – sníh, vichřice, rampouchy – to všechno dohromady. Když se zamiluje do Toničky, může jí udělat růže z ledu, ale jeho přirozeností jsou vánice a laviny. A chce, aby Tonička zůstala v jeho lesknoucím se zmrzlém světě. Navždy. Tonička bude potřebovat všechnu svou prohnanost, aby přežila do jara. Bude také potřebovat pomoc všech svých přátel, od mladých čarodějek až po legendární Bábi Zlopočasnou. A ještě - Svobodnej národ! Ty nejodvážnější, nejhouževnatější a nejsmradlavější piktmužíky, jací kdy byli vyhnáni ze Země víl – ať už se jí to líbí nebo ne. Vypadá to na velmi chladné období, protože jestli Tonička nepřežije do jara – jaro už nepřijde.

Skóre: 7/10

Stieg Larsson - Dívka, která kopla do vosího hnízda

10-17-533
Origiál: Luftslottet som sprängdes
Vydáno: 2010 (2007)
Obsah:
Představte si, že musíte čelit sadistickému vrahovi, gangsterům, obchodujícím s bílým masem a nakonec tajným službám. A můžete hádat, kdo z nich vám půjde nejvíc po krku. Milovníkům špionážních románů další nápovědy netřeba.
V prvním díle trilogie Stiega Larssona Milénium novinář Mikael Carl Blomkvist a geniální hackerka Lisbeth Salanderová vypátrají násilnického vraha, v druhém se utkají s podsvětím, přičemž na povrch vypluje Lisbethina minulost a současně je tak osvětleno i její podivínské, antispolečenské založení. A v díle třetím se příběh, s laskavou pomocí švédského premiéra završí, byť některé volné nitky ještě zůstanou - do pevných uzlů by je jistě byl předčasně zesnulý autor svázal v následujících svazcích: námětů měl podle svých slov na deset knih dopředu.
Dívka, která kopla do vosího hnízda se formálně podobá špionážnímu románu, v závěru dojde i na napínavé soudní drama - kdo má tenhle žánr rád, přijde si na své. Krok za krokem sledujeme, jak agenti zvláštní sekce tajných služeb rozehrávají hru, v níž neváhají obětovat cokoli, aby zachránili vlastní krky. Jenže protistrana představovaná novináři a posléze i čestnými policisty, se v téhle partii zahanbit nenechá a postupně získává navrch. Larsson je obratný vypravěč. Jako novinář přirozeně dobře znal nejen mediální prostředí (pro čtenáře obeznámeného s chodem a praktikami médií má příběh zvláštní kouzlo navíc), ale strhujícím způsobem popisuje také strukturu švédské tajné policie. Při Larrsonových exkurzech do švédské společensko-politické situace by se ale sem tam hodila vysvětlivka od české redakce - mimo Švédsko patrně není tak podrobně známo vyšetřování atentátu na Olofa Palmeho a s ním spojená aféra Ebbeho Carlssona, dost možná už z povědomí čtenářů vypadla i relativně nedávná vražda ministryně Anny Lindhové.
Lehce zklamáni možná budou příznivci Lisbeth Salanderové. Třetí díl je sice hlavně o ní, ale tak trochu bez ní. Pro vlastní akci (vyjma hackerských úkonů) má Lisbeth málo prostoru a děj jí přisuzuje více či méně pasivní úlohu: na začátku leží těžce zraněná v nemocnici, později se ocitá ve vazební věznici a k činům se dostává až na úplném konci knihy.
Čeho se však čtenáři nedostane od Lisbeth, to Larsson vynahradí na postavách dalších žen. Ať už je to novinářka, obhájkyně, policistka – většinou jde o atraktivní, schopné bytosti s analytickým mozkem, které snadno strčí své průměrné mužské kolegy do kapsy. Dobré vykreslení charakterů je Larssonovou silnou předností, všechny jeho postavy, včetně epizodních, mají svůj příběh, uvěřitelnou motivaci, vlastní mikrosvět.
Dívka, která kopla do vosího hnízda je vlastně pohádkou - ovšem takovou, jakou chtějí všichni dospělí číst. Pohádkou o tom, že právo může zvítězit, že ponižovaní a utlačovaní (žádní ideální hrdinové bez poskvrnky, ale skuteční lidé) se dovolají spravedlnosti, že lze vyhrát boj i se státními institucemi a že ve státních orgánech pracuje řada morálních lidí. Larssonovy knihy jsou etikou a morálkou prodchnuty, naštěstí nikoli školometsky protivným způsobem. Je tu novinářská čest ztělesněná snad někdy až příliš dokonalým Mikaelem Blomkvistem, pevné zásady a víra v zákon policistů a právníků, přátelství, které se nedá snadno zviklat pochybnostmi. Pro amorální agenty Larsson žádné omluvy nehledá, snad jen zamyšlení: "Sepsali si vlastní zákony, v nichž pojmy jako pravda a lež přestaly odpovídat naší realitě a kvůli nimž zůstali zcela izolováni od normální společnosti.“
Zatímco první díl může stát samostatně, druhý a třetí jsou spolu příběhem pevně propojeny. Celá trilogie má však jednu pevnou spojnici. Pod špionážním pláštíkem Larsson rozvíjí své původní téma nerovnoprávné společnosti, v níž muži často beztrestně nenávidí (a týrají) ženy. "Koneckonců se tu v první řadě nejedná o špiony a státní sekty, ale o obyčejné násilí spáchané na ženách a o muže, kteří ho umožňují," shrne autor celý příběh ústy Mikaela Blomkvista. Kruh se uzavřel.

Skóre: 10/10

Roderick Gordon & Brian Williams - Volný pád do podzemí

10-16-532

Originál: Freefall

Vydáno: 2009

Obsah:

Třetí díl podzemních dobrodružství Willa Burrowse. Ukáže se, že čím blíže se člověk ocitne středu Země, tím nižší je gravitace. Naši hrdinové pád přežijí (kdyby nepřežili, o čem by těch čtyři sta stránek bylo, že?!), a přestože se dosud z Průduchu nikdo nedostal, vydávají se spasit svět. Přestaňme na chvíli ironizovat a zkusme to vážně – co je na Volném pádu do Podzemí dobrého?
Dobré nápady mají autoři v oblasti tvorů z Podzemí. Transformování různé havěti, zejména pavoukovců, do ještě děsivějších forem vychází, scény z Podzemí jsou mnohdy až naturalistické, odporné. Nechtěl bych potkat tzv. „opičí pavouky“, natožpak létající „jasoně“, křížence netopýrů a bůhvíčeho, podle autorů předobraz toho, čemu dnes říkáme „andělé“. Kouzelné.
Celá trilogie se snaží nebýt plytkou fantasy bez návaznosti na tento svět. Je jednoznačně vidět snahu ukázat některé problémy lidstva – ať už nedostatečnou ochranu přírody (přestože jde o argument Styxů, tedy „těch špatných“), nebo připomenutí druhé světové války (Styxové v roli nacistů, Koprolité v roli Židů?). Tyto náznaky jsou ovšem natolik zmatené a nedotažené, že z nich nelze nic složit dohromady. Bohužel.
Podobně jako knihy o Harrym Potterovi nebo série Tetování krví je i Podzemí založeno na silném příběhu (zde máme tu „hybnou sílu“ z obálky). Objevují se dějové zvraty, ubohý čtenář bez oddechu hltá stránku za stránkou, Will i Chester taktak unikají z děsivých situací, ostatní dějové linky fungují jednak jako zpomalovače děje, jednak jsou napínavé i samy o sobě. Jenomže. Tetování krví má promyšlené pozadí, téměř čtvrtinu každé knihy tvoří vysvětlivky, mapy, slovníčky a podobně. V Harrym Potterovi jsou zvraty uvěřitelné, jsou sice náhlé, ale vypadají jako dlouho plánované, je pouze čtenářovou chybou, že si jich „nevšiml“. V Podzemí jsou zvraty značně pochybného charakteru. Už první ve Volném pádu do Podzemí – z paní Burrowsové, která předchozí dvě knihy seděla u televize a nevěnovala se... vlastně ničemu, se stává superhrdinka, která miluje své děti, rychle chápe vše, co je jí vysvětleno (a ani se moc nediví), a nakonec dokáže nejlépe ze všech postav odolávat styxskému Černému světlu. Ostatně, celý příběh je postaven na pronásledování Willa a Chestera. Oba sice vědí, co se děje, nicméně je krajně nepravděpodobné, že by byli schopní nějak zabránit úsilí Styxů. Styxové však – naprosto iracionálně – místo svého roky promýšleného plánu věnují veškerou snahu na dopadení obou čtrnáctiletých chlapců. To, že se Willovi a jeho otci jako jediným povede dostat se z Průduchu na Povrch už vůbec nekomentuji.

Skóre: 4/10

Terry Pratchett - Klobouk s oblohou

10-15-531

Originál: A Hat Full of Sky

Vydáno: 2005

Obsah:

V úsměvném fantasy příběhu ze Zeměplochy od oblíbeného anglického spisovatele nastupuje Tonička Bolavá do učení na čarodějku. Tonička musí kvůli svému poslání opustit mléčnou farmu svých rodičů a odletět se slečnou Rovnovodovážnou do její chaloupky v horách. V učení se jí líbí, začne ji však pronásledovat "zlojroj" a to je vážné. Na pomoc se jí vydá skupina pidimužíků, kteří si hrdě říkají Svobodnej národ Nac Mac Fíglů a nakonec se do všeho včas zapojí bábi Zlopočasná.

Skóre: 9/10