Dmitry Glukhovsky - Metro 2034

19-40-821
Originál:  Metpo 2034
Vydáno: 2011 (2009)
Obsah:

Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším metrem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy. Všechny průzkumné skupiny, které tam vyslali, beze stopy zmizely. V této situace se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde té záhadě na kloub… A tak začíná fantastické dobrodružství, jež vede hluboko do mýtů moskevského metra – mýtů, které rozhodují o osudu lidstva.

Skóre: 4/10

David Lagercrantz - Přiznání Alana Turinga

18-29-766
Originál: The Fall of Man in Wilmslow
Vydáno: 2016 (2009)
Obsah:

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing. Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém. Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

Skóre: 4/10

Henning Mankell - Die schwedischen Gummustiefel

17-30-731
Originál: Svenska Gummistövlar
Vydáno: 2016
Obsah:

Seit Fredrik Welin als Chirurg ein Kunstfehler unterlief, lebt er allein auf einer einsamen Insel in Schweden. Ihm ist nach dem Brand seines Hauses so gut wie nichts geblieben. Nur wenige Menschen, die ihm nahestehen: Jansson, der pensionierte Postbote, die Journalistin Lisa Modin, in die er sich verliebt, und seine Tochter Louise, die schwanger ist und in Paris lebt. Als sie wegen eines Diebstahls in Untersuchungshaft gerät, ruft sie ihn zu Hilfe. Während er in Paris über ihre Freilassung verhandelt, erfährt er, dass auf den Schären schon wieder ein Haus in Flammen steht. Mankells letzter Roman, der Nachfolger des Bestsellers „Die italienischen Schuhe“, ist ein sehr persönliches Buch und beschwört die Möglichkeit menschlicher Nähe angesichts von Einsamkeit, Alter und Tod.

Skóre:  4/10

František Kotleta - Bratrstvo krve: Hustej nářez

17-11-712
Vydáno: 2010
Obsah:

1. kniha série Bratrstvo krve.
Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý, a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Jenže svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, narozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali…

Skóre: 4/10

Mo Hayder - Ptáčník

15-20-668
Originál: Birdman
Vydáno: 2013 (2000)
Obsah:

Detektiv Jack Caffery umí nahnat hrůzu i nejprotřelejším kriminálníkům, ale tentokrát už od začátku tuší, že ho čeká procházka peklem. Když je na opuštěném předměstí Londýna nalezeno pět mrtvol bestiálně znetvořených a sexuálně zneužitých žen, zavládne mezi přivolanými policisty zděšení. A to ještě nevědí, že vrah zanechal v tělech svých obětí malý suvenýr – a že vše provedl se zručností zdatného operatéra, byť poněkud zvrhlého... Oficiální vyšetřování se drží několika různých verzí, ale Caffery ví, že pravda je někde jinde. Ačkoli je si vědom, jak zrůdně geniální je jeho protivník, nepolevuje ve svém úsilí zjistit motiv vražd a odhalit jejich pachatele. Když se mu konečně podaří zahnat vraha do kouta, může celé město konečně vydechnout, že noční můra skončila. Nebo snad ne?

Skóre: 4/10
 

Corinne Hofmann - Die weisse Massai

13-14-602
Vydáno: 1998
Obsah:

Corinne Hofmannová, úspěšná švýcarská podnikatelka, se rozhodne strávit se svým snoubencem dovolenou v Keni. Hned po přistání na letišti v Mombase je touto zemí zcela očarovaná. Při přejezdu řeky na féře náhodou zahlédne urostlého masajského válečníka Lketingu a fascinuje ji jeho krása i chování. Je to láska na první pohled a Corinne udělá všechno pro to, aby se s Lketingou znovu setkala. Zpátky do Švýcarska odjíždí s neochvějným přesvědčením, že se do Afriky a k svému milému Masajovi brzy vrátí. V krátké době rozprodá veškerý majetek, opouští dosavadní způsob života v civilizované společnosti a zaslepeně se vrhá do neznáma. V keňské buši hluboko ve vnitrozemí vede po boku svého negramotného masajského válečníka život plný strastí - bez vody a toalet a nedostatku potravin -, ale přesto se zpočátku cítí šťastná. Navzdory boji s byrokracií oslaví s Lketingou v jeho domorodé vesničce z chatrčí i svou svatbu. Stane se z ní bílá Masajka, která se musí podřídit rituálům kmene. Její radost je završena, když se jí narodí dcerka Napirai. Avšak každodenní živoření v neuvěřitelně primitivních podmínkách s sebou přináší neustálé problémy: smrtelně nebezpečné nemoci a infekce, hladovění, materiální strádání i nepřekonatelné kulturní rozdíly a předsudky. Corinne je žena do nepohody, statečně se snaží všechno zvládat, dokonce i tady se pouští znovu do obchodování, ale po vyčerpávajících čtyřech letech se ocitne na konci svých fyzických i duševních sil a bez finančních prostředků. Její sen o kouzelné Africe, víra ve vlastní síly a velká láska k Lketingovi se mění v rozčarování a nenávratně se rozplývají

Skóre: 4/10

 

Ian McEwan

13-01-589

Vydáno: 2010

Obsah:

Are you usually annoyed when an irredeemably bad character occupies center stage in a novel you are reading? Do you choose your fictional heroes and heroines as carefully as you do your friends? If so, best stay clear of "Solar." Even those readers who ended up enjoying other features of the writing concede the book's protagonist -- the sole thread of continuity among the vignettes that comprise the novel as it jumps around in time and geography -- is a thoroughly despicable human being. In his own words, Michael Beard is "neither observant nor sensitive." This makes him an odd choice to carry the weight of the story. Worse yet, Beard is an inveterate liar and thief; a criminal in the making; and morally bankrupt ("But why should he feel guilt? Someone please tell him why.") At the book's end he begins to acknowledge the hell he's put people through ("Someone, or everyone, will be disappointed. Nothing new there.") Yet he doesn't much care. Being in his company is a chore -- for his five discarded wives, for his professional colleagues, and, possibly, for you as a reader.

Critics expressed decidedly mixed opinions about McEwan's latest work--and perhaps it's no surprise that he was better-reviewed on his UK home front. While most critics on either side of the pond praised the author's intelligent plot (especially his command of science) and ample storytelling gifts, the majority agreed that Solar is not his best novel to date. A few commented that the several narrative strands, which take place over more than a decade, do not cohere; Beard's jaunt to the North Pole, for example is interesting but tangential. Tired jokes, a rushed climax, and Beard's own piggish character felt claustrophobic to others. But most contentious of all was the satirical, comic tone superimposed on the very serious subject of climate change. Though Solar is a worthy inquiry into truth, morality, and the future of humanity, some critics could not get past McEwan's approach.

Skóre: 4/10

P.G.Wodehouse - My Man Jeeves

12-21-581
Vydáno: 1919
Obsah:
My Man Jeeves is a collection of short stories by P. G. Wodehouse, first published in the United Kingdom in May 1919 by George Newnes. Of the eight stories in the collection, half feature the popular characters Jeeves and Bertie Wooster, while the others concern Reggie Pepper, an early prototype for Wooster.
Sir Pelham Grenville Wodehouse, KBE ( /ˈwʊd.haʊs/; 15 October 1881 – 14 February 1975) was an English humorist, whose body of work includes novels, short stories, plays, poems, song lyrics, and numerous pieces of journalism. He enjoyed enormous popular success during a career that lasted more than seventy years and his many writings continue to be widely read. Despite the political and social upheavals that occurred during his life, much of which was spent in France and the United States, Wodehouse's main canvas remained that of a pre- and post-World War I English upper-class society, reflecting his birth, education and youthful writing career.

Skóre: 4/10

Roderick Gordon & Brian Williams - Volný pád do podzemí

10-16-532

Originál: Freefall

Vydáno: 2009

Obsah:

Třetí díl podzemních dobrodružství Willa Burrowse. Ukáže se, že čím blíže se člověk ocitne středu Země, tím nižší je gravitace. Naši hrdinové pád přežijí (kdyby nepřežili, o čem by těch čtyři sta stránek bylo, že?!), a přestože se dosud z Průduchu nikdo nedostal, vydávají se spasit svět. Přestaňme na chvíli ironizovat a zkusme to vážně – co je na Volném pádu do Podzemí dobrého?
Dobré nápady mají autoři v oblasti tvorů z Podzemí. Transformování různé havěti, zejména pavoukovců, do ještě děsivějších forem vychází, scény z Podzemí jsou mnohdy až naturalistické, odporné. Nechtěl bych potkat tzv. „opičí pavouky“, natožpak létající „jasoně“, křížence netopýrů a bůhvíčeho, podle autorů předobraz toho, čemu dnes říkáme „andělé“. Kouzelné.
Celá trilogie se snaží nebýt plytkou fantasy bez návaznosti na tento svět. Je jednoznačně vidět snahu ukázat některé problémy lidstva – ať už nedostatečnou ochranu přírody (přestože jde o argument Styxů, tedy „těch špatných“), nebo připomenutí druhé světové války (Styxové v roli nacistů, Koprolité v roli Židů?). Tyto náznaky jsou ovšem natolik zmatené a nedotažené, že z nich nelze nic složit dohromady. Bohužel.
Podobně jako knihy o Harrym Potterovi nebo série Tetování krví je i Podzemí založeno na silném příběhu (zde máme tu „hybnou sílu“ z obálky). Objevují se dějové zvraty, ubohý čtenář bez oddechu hltá stránku za stránkou, Will i Chester taktak unikají z děsivých situací, ostatní dějové linky fungují jednak jako zpomalovače děje, jednak jsou napínavé i samy o sobě. Jenomže. Tetování krví má promyšlené pozadí, téměř čtvrtinu každé knihy tvoří vysvětlivky, mapy, slovníčky a podobně. V Harrym Potterovi jsou zvraty uvěřitelné, jsou sice náhlé, ale vypadají jako dlouho plánované, je pouze čtenářovou chybou, že si jich „nevšiml“. V Podzemí jsou zvraty značně pochybného charakteru. Už první ve Volném pádu do Podzemí – z paní Burrowsové, která předchozí dvě knihy seděla u televize a nevěnovala se... vlastně ničemu, se stává superhrdinka, která miluje své děti, rychle chápe vše, co je jí vysvětleno (a ani se moc nediví), a nakonec dokáže nejlépe ze všech postav odolávat styxskému Černému světlu. Ostatně, celý příběh je postaven na pronásledování Willa a Chestera. Oba sice vědí, co se děje, nicméně je krajně nepravděpodobné, že by byli schopní nějak zabránit úsilí Styxů. Styxové však – naprosto iracionálně – místo svého roky promýšleného plánu věnují veškerou snahu na dopadení obou čtrnáctiletých chlapců. To, že se Willovi a jeho otci jako jediným povede dostat se z Průduchu na Povrch už vůbec nekomentuji.

Skóre: 4/10

Barbara Erskinová - Království stínů

9-16-511
Originál: Kingdom of Shadows
Vydáno: 2007 (1988)
Obsah:
Bezdětné Clare, manželce bezohledného finančníka Roylanda, se při jógových meditacích zjevuje tajemný přízrak ženy z dávného středověku, krásné skotské šlechtičny Isobel, která nechává citlivou a v manželství nešťastnou Clare prožít dramatické chvíle svého života na přelomu 13. a 14. století. Ve vyprávění se prolíná realita s fikcí, přítomnost s minulostí, děj je plný nečekaných zvratů i milostných vášní. Rosamunda Pilcherová na pětistech stranách....

Skóre: 4/10

Michael Crichton - Příští

9-5-500
Originál: Next
Vydáno: 2007 (2006)
Obsah:
Rick Diehl začíná mít problémy. Manželka mu byla nevěrná a jeho firma BioGen by už konečně potřebovala nějaký velký komerční úspěch. Rick doufá, že by jí k němu mohly dopomoci buňky Franka Burneta, jež BioGen vlastní. Frankovo tělo totiž produkovalo silné protirakovinové chemické látky. Ve chvíli, kdy je BioGenu tzv. Burnetova buněčná linie odcizena, se Rick Diehl snaží buňky i za cenu násilí znovu získat - ať už z těla Franka Burneta, či z těla některého z jeho potomků… Josh Winkler, zaměstnanec BioGenu, nechtěně na svém bratrovi vyzkouší účinky tzv. dozrávacího genu. Zdá se, že gen dokáže člověka po všech stránkách napravit, a Josh začíná uvažovat o tom, že by svůj objev zpeněžil. Brzy se však ukáže, že gen nemá jen pozitivní dopady…
Zatímco ve svém předchozím románu Říše strachu se Michael Crichton zabýval globálním oteplováním, v thrilleru Příští si vzal na mušku další téma dneška - věnuje se nejrozmanitějším problémům spojeným s bouřlivým rozvojem genetiky. Důrazně poukazuje na absurditu soudního hodnocení genetických otázek, a to hlavně v oblasti patentového práva, kritizuje způsoby financování vědeckého výzkumu a s mrazivou ironií popisuje to, jak se daného tématu bez skrupulí zmocňují nejrozmanitější masová média.

Skóre: 4/10

Michal Viewegh - Román pro muže

8-15-495
Vydáno: 2008 (1.vydání)
Obsah:
Když člověk čte Johna Irvinga, může si být jistý, že se setká se zápasníky a podnikne výlet do Vídně. Podobné je to i s Vieweghem. Čtenář očekává citáty (kterými autor neprokládá jen své knihy, ale hýří jimi i během interview), nevěru a narážky na novináře. Také exotická jména postav a víc dějových linek, které se propletou nebo alespoň zlehka dotknou.
Děj románu táhnou tři sourozenci. Zkorumpovaný soudce Cyril, cynický muž, který předpokládá, že všechno je možné si koupit. Cit ztratil, když zemřeli při autonehodě jeho rodiče a on se musel postarat o svoje dva sourozence. Jeho o devět let mladší bratr Bruno je prototypem mužského slabocha, průměrným okresním žurnalistou, který žije se ženou ve stereotypním manželství. Bruno trpí nevyléčitelnou nemocí. Jejich sestra Aneta je jako jediná postava v knize charakterní, pomáhá lidem v televizním publicistickém pořadu a doufá, že našla toho pravého. Tím pravým je empatický a vtipný Alan, který však nakonec stejně zklame na celé čáře.
Aneta, Bruno a Cyril se vydávají na pánskou jízdu ("Proč tomu kurva pořád řikáš pánská jízda, když s váma jezdim já?" "Protože seš chlap s kozama. Mluvíš jako my, chlastáš jako my."), na níž chtějí Brunovi darovat nezapomenutelné zážitky. Jedním z takových zážitků má být i striptérka Tali, kterou berou s sebou.
Paralelně k této dějové lince má Román pro muže ještě dvě – postavy René a Šimi tvoří typově podobnou dvojici jako Cyril a Bruno ("Buď jsi vládce, nebo ovládaný") a do příběhu osudově zasáhnou.
Postava spisovatele jedoucího na besedu má se sebeironickým úšklebkem vysvětlovat Vieweghův postoj ke světu, hlavně ke gymnazistkám a k jeho spisovatelské práci. Když postava novináře na malém městě v zápalu upřímnosti vykřičí, že píše proto, aby se udělal lepším, musí se čtenář nutně ptát, jestli to Viewegh nemyslí zase jenom jako slogan, kterým jakoby sám za sebe vysvětluje, že nepíše (jen) pro peníze.

Skóre: 4/10