Gabriel Garía Márquez - Sto roků samoty

15-11-657
Originál: Cien anos de soledad
Vydáno: 2006 (1967)
Obsah:

Kniha se zabývá osudy šesti generací rodu Buendíů, obývajícího jihoamerické městečko Macondo (smyšlené městečko, do kterého Márquez zasadil většinu svých románů. Bývá ztotožňováno s Aracatacou, kde autor trávil část svého dětství u prarodičů). Děj není přesně datován, nicméně podle vývoje událostí lze soudit, že se odehrává přibližně od poloviny 19. století až do 60. let století dvacátého. Je obrazem latinskoamerických dějin od koloniálních dob (retrospektivy až do časů Sira Francise Drakea) přes období občanských válek (plukovník Aureliáno Buendía) až po pronikání amerického kapitálu (banánová společnost) a z toho plynoucí sociální rozpory (velký banánový masakr).
V knize se proplétají reálné prvky s magičnem, nadpřirozené jevy jsou popisovány zcela samozřejmě (létající koberce) zato třeba led je zobrazen jako naprostý zázrak. Záležitosti každodenního života se proplétají s dějinami jihoamerického kontinentu, mnohé postavy se dožívají nepřirozeně vysokého věku, žijí po smrti, vyprávění se často vrací nazpět, časové roviny se proplétají, je vyvolána iluze věčného opakování, návratu. Historie rodu i obce je předem popsána na pergamenech cikánského kouzelníka Melquíadese, který předčasnému vyzrazení osudu Maconda zabránil tím, že své proroctví zapsal ve svém rodném sanskrtu, zašifroval a sestavil tak, že významné události proložil jevy každodenního života.
Za osudy hrdinů románu se skrývá rodové prokletí, jímž je chronická samota všech jeho příslušníků, kteří, ač obklopeni lidmi, nejsou schopni překonat své osamělé vášně. Např. zakladatel Maconda José Arcadio Buendía je uzavřen ve světě své bezbřehé fantazie, snadno se pro něco nadchne, ale nic nedotáhne do konce, jeho osamocenost vrcholí šílenstvím a posledních padesát let života stráví venku na dvoře přivázaný ke stromu. Jeho žena Úrsula roz. Iguaránová je pro změnu zcela pohlcena pozemskými starostmi a vyděláváním peněz. Jejich syn, plukovník Aureliano Buendía, neměl nikdy nikoho rád, vedl zbytečné války, plodil děti se ženami, které nemiloval a propadal se stále více do své pýchy a samoty. Všechny postavy jsou něčím zvláštní a všichni až na Krásnou Remedios, která byla zaživa vzata na nebesa, trpí nějakou vášní nebo obsesí.
Je to velké podobenství o lidské samotě, o lásce, o válce, o stárnutí a o smrti.

Skóre: 7/10