Andreas Eschbach - Die seltene Gabe

18-23-760
Vydáno: 2006
Obsah:

Das Leben der siebzehnjährigen Marie wird zum Abenteuer, als sie dem jugendlichen Arnand begegnet. Er wird aufgrund seiner telekinetischen Fähigkeiten von einem Geheimdienst verfolgt und nimmt Marie als Geisel. Schnell wird klar, dass sich die beiden näher kommen werden. Überhaupt hält die Handlung kaum unerwartete Wendungen bereit. Es ist eine linear erzählte solide phantastische Abenteuergeschichte ohne doppelten Boden für Kinder und Jugendliche. Etwas mehr Komplexität hätte auch einem Jugendroman nicht geschadet. Aber es ist dennoch ein gelungenes Buch. Der Autor hat die beste Erzählperspektive gewählt, indem er Marie berichten lässt, nicht den Telekineten, nicht den neutralen Erzähler. Erfrischend ist der Humor der Protagonistin und ihre jugendliche Flapsigkeit - eine Kostprobe: "Was packt man ein als Geisel? Darüber lernt man auch nichts in der Schule".

Skóre: 6/10

Liou Cch'-sin - Temný les

18-22-759
Originál: 三体•II•黑暗森林  
Vydáno: 2017 (2007)
Obsah:

Asijská sci-fi je ve zbytku světa prakticky neznámá, o to větší šok způsobil v roce 2014 anglický překlad románu Problém tří těles čínského spisovatele Liou Cch’-sina. Než se jeho pověst rozšířila z Číny do zbytku světa, trvalo to sedm let (původně vyšel v roce 2007), pak už ale nebyla k zastavení. Cch’-sin si jako vůbec první asijský autor odnesl nejprestižnější sci-fi cenu Hugo a kniha se objevila v dalších překladech. Ten český přišel v létě 2017, nyní ho doplňuje pokračování nazvané Temný les, jež tvoří prostřední část trilogie Vzpomínka na Zemi.
V Problému tří těles se lidstvo dozvědělo, že vyspělá civilizace vesmírného systému Trisolaris pro sebe hledá nový domov a vybrala si naši sluneční soustavu. K planetě Zemi se blíží mimozemská flotila a Temný les zachycuje několik století, během nichž pozemšťané při čekání na první kontakt prochází fázemi deziluze i naděje. Hlavní hrdina románu, Luo Ťi, je mezi čtveřicí tzv. meditátorů – zástupců lidstva, kteří mají za úkol vymyslet strategii obrany proti mimozemšťanům. Zatímco zbývající tři se rozhodnou řešit obranu hrubou silou či modifikacemi lidské mysli, Luo Ťi hledá řešení v humanitních vědách. Přesněji v zcela nové a revoluční vědě, které říká kosmické sociologie. Ta nakonec skutečně dá návod, jak lidstvo zachránit.
Nejlepší sci-fi je taková, která není jen o vynálezech a mimozemšťanech, ale o reakci lidstva na neznámo, a Liou Cch’-sin ve své trilogii Vzpomínka na Zemi našel ideální mix mezi fascinací budoucími technologiemi a přemýšlením o jejich dopadu na psychiku lidstva jako celku. Technologie a humanitní vědy tady kráčí ruku v ruce a s nimi úžasná imaginace autora, který rozehrává na ploše dvou staletí rozmáchlý příběh, v němž vybuchují planety i lidské vztahy.
Skoro by se dalo říct, že takový román nemohl přijít z angloamerické sci-fi komunity, kde autoři mají pocit, že všechno už bylo napsáno a je třeba být za každou cenu originální. V Cch’-sinově imaginaci znovu ožívají už dávno otřepané motivy, jako je kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací nebo modifikace lidské psychiky, a znovu se z nich stává něco vzrušujícího, co vzbuzuje úžas jako kdysi v zlatém věku sci-fi. Zároveň ale nejde o autorskou naivitu, Cch’-sin je skvělý vyprávěč, který si umí pohrávat s očekáváním čtenářů.
Cch’-sin rozvíjí děj v několika liniích, hlavní postavy se díky hibernaci posouvají v čase a s nimi i čtenář, kterému se odhaluje vývoj lidstva v stoletích těsně před příletem mimozemšťanů. Jeho styl je někdy až útržkovitý či zkratkovitý, čtenáře často překvapí nečekaným zvratem, který dokáže svázat několik zdánlivě nesouvisejících dějových linek dohromady. Je v tom lehkost a suverenita, autor si vlastně s čtenářem pohrává stejně elegantně jako kosmický sociolog Luo Ťi s lidskou veřejností i Trisolarany, kteří zdálky sledují jeho aktivity a snaží se zjistit jeho plány. Je to tak trochu i detektivka, v níž je čtenář jako detektiv vždy o krok za pachatelem, který ho pokaždé překvapí svojí rafinovaností.
Šest stovek stránek Temného lesa vzbuzuje respekt, ale stejně jako u Problému tří těles platí, že jakmile se do románu začtete, nemůžete ho odložit. Od Asimovovy Nadace nejspíš ve sci-fi nebylo takhle ambiciózní dílo, které by se zabývalo osudem lidstva v tak širokém časovém horizontu. Defétismus střídá eskapismus a ten zase optimismus, lidstvo si na téhle houpačce užije své, a když už se zdá, že vše je ztracené, ukáže se konečně, že Luo Ťi je skutečně génius.
Jestli existuje škatulka psychedelická sci-fi, pak trilogie Vzpomínka na Zemi do ní určitě patří. Obzvláště když román, který začíná i končí rozhovorem mravenců sledujících lidské pachtění, přečtete na pár zátahů.

Skóre: 9/10
 

Isaac Asimov - Já, robot

18-21-758
Originál: I, robot
Vydáno: 1993 (1950)
Obsah:

Isaac Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace a hlavně: tři zákony robotiky. Jakže znějí?

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí sám sebe chránit před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel Isaac Asimov. V této dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A nelze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak.

Skóre: 8/10